Profil laureáta

Jan Merta (*1952) měl dlouho v českém prostředí ambivalentní pozici autora, za kterým stojí významní kurátoři, vystavuje v zahraničí (zastupuje jej kolínská Galerie Johnen + Schöttle), ale širší veřejnost o něm moc neví a velká muzea jeho práci poněkud opomíjejí. V Čechách sice měl celou řadu výstav v Praze i na českém venkově, ale téměř vždy to byly menší výstavní síně s dobrou pověstí jako např. galerie ve Šternberku, Dům umění v Českých Budějovicích, VS Sokolská v Ostravě, v Praze pak Nová síň či Špálova galerie (v době, kdy tu dobrou pověst ještě měly). Na první opravdu velké výstavy si musel počkat až do doby, kdy dva z výše zmíněných kurátorů stanuli v čele významných muzejních institucí (Marek Pokorný v Moravské galerii v Brně, Martin Dostál ve Východočeské galerii v Pardubicích). Pro jeho první retrospektivu, která představila dvacet let práce, vybral kurátor Marek Pokorný především velké formáty, výstavu doprovázel obsáhlý katalog a dokonce i film, v němž Mertovo myšlení interpretuje Zbyněk Baladrán, výtvarník o tři generace mladší.  „Tiché a soustředěné kvality Mertovy tvorby jako by zároveň vytvářely určitou bariéru, která brání v hlasitém uznání její výjimečnosti,“ napsal Marek Pokorný. Úspěch v anketě Osobnost roku pro něj může být satisfakcí a dokladem toho, že výstava splnila to, co si předsevzal: uvedla Mertu v širší známost, představila ho jako vysokou kvalitu, „souměřitelnou s vrcholnými projevy českého umění dvacátého století“ a respektovanou i v mezinárodním kontextu.